Lékárna Lužice

Možnosti chovu včelstva v v objektu SLO (řopíku)

Zpráva o výsledku pokusu

Využití objektu stálého lehkého opevnění (dále: řopík) pro chov včelstev

Včelstvo (oddělek) bylo umístěno v řopíku 18. června roku 2019 a třebaže bylo slabší a poměrně pozdě umístěné, zdárně se rozvíjelo. Klíčovou otázkou bylo, zda přežije zimu v nadmořské výšce 500 m n.m.

Uvažované výhody (klady) pro umístění včelstva

Prostředí

Jde o lesní prostředí s pasekami (tj. pro včely původní), v chráněné krajinné oblasti Lužické hory (bez chemických postřiků), s nižší hustotou bakterií v ovzduší (bakterie ničí silice z jehličnanů), kde je klid a velké plochy porostlé borůvčím (jarní snůška), vřesem (podzimní zdroj) a další lesní květenou.

Řopík

Samotný řopík chrání úl před pádem stromů, větrem, vlhkostí (k tomu bylo potřeba jen utěsnit 2 "komínky", otvory pro periskopy), dešti (do řopíku nezatéká, navíc je tam odvodnění) nebo sněhem (v řopíku je vzduch stále a nemusí se nic odhazovat), proti hmyzožravému ptactvu (žluva), černé zvěři. Přes uvedený, poněkud složitější vstup jsou jeho dvě místnosti veliké dostatečně (2 m výška, 2 m šířka, 1,5 m hloubka). Vzdálenější od vchodu lze využít jako skladiště včelařských potřeb. Vchod je chráněný mříží, uzamykatelný, směřuje k jihu a včely si jej vybraly jako přístup (nikoli střílny, které vedou na východ a na západ a občas profukují).

Určitou nevýhodou je méně prostoru při vstupu a šero (vyřešeno použitím přenosné akumulátorové svítilny),

V řopíku bylo umístěno jedno včelstvo.

Opatření

Včelstvo bylo ošetřeno přípravkem proti kleštíkovi (varoáze) Formidolem a před zimou přikrmeno 10 kg cukerného roztoku v poměru 3:2 a pastou Medopipem.

Průběžně byla měřena vlhkost, teplota a síla větru (digitálními přístroji) jak vně, tak uvnitř řopíku. Pokud nebyl průvan, byla teplota v blízkosti úlu vždy o pár stupňů nižší a vlhkost naopak o několik málo procent vyšší (tvořena životními projevy včelstva). Závany větru provětrávaly řopík v prostoru mezi střílnami, v místě umístění úlu (poblíž hlavního vstupu) bylo po většinu času bezvětří.

Včelstvo zimu zdárně překonalo, plnilo své funkce (občasný prolet, vynášení uhynulých včel, místy však byla plíseň na rámkách snad z horšího odvětrávání pro umístění podložky na zachytávání měli ve vyšší šachtě - podložka přemístěna, rámky vyměněny), nicméně pokus musel být na jaře t.r. ukončen (12. dubna 2020), protože včelstvo setrvávalo v úlu pro nízkou teplotu v (ze zimního období vymraženéího) řopíku. Teplota uvnitř řopíku byla (poslední měření 11. dubna 2020) 10 st. C a vně 20 st. C. Třebaže matka v roce 2019 kladla, nyní bylo včelstvo bez plodu. Reagovalo tedy na fyzikální podmínky, nikoli na chemické (případně jiné) podněty (závany vůně v ovzduší - venku rozkvétaly rostliny, které navštěvovaly včely z jiných chovů). Není vyloučeno, že k neochotě vydat se za snůškou zřejmě přispělo i jarní podněcování - 1kg cukerného roztoku 3:2 s přídavkem vitamínů a minerálů (1% - VitaFeed Nutri), řasy (0,5% - Apialgaproten) a vrchovatá lžíce medu.

Aby včelstvo stihlo jarní snůšku a do léta po zimě rychleji zesílilo, přemístil jsem je mimo danou lesní lokalitu (vzdálenost, časové důvody). Nicméně z hlediska zdravotního by případně získaný med byl vynikající jakosti, bez chemické zátěže (pesticidy). Záleží také na druhové skladbě lesního porostu (nebezpečí melicitózního medu), nicméně v místě umístění včelstva nebylo vysoké (částečně smíšený les s porosty borůvčí a vřesu, jak bylo výše uvedeno).

Zajímavost:

Při prověrce měli v předjaří nebyla u včelstva pozorována nákaza kleštíkem. Je otázkou, zda byla jejich nákaza potlačena klimatickými podmínkami, výživou nebo odolností včelstva.

Závěr:

Objekt stálého lehkého opevnění - řopík je pro chov včelstev méně vhodný, a to pro opožděný rozvoj včelstva na jaře. Může však poskytovat vhodné zázemí pro včelařské pomůcky v případě, že by včelstvo bylo umístěno v jeho okolí, případně by mohlo být včelstvo ukládáno do řopíku na zimu. Jiná opatření (např. vyhřívání vnitřku řopíku solárními panely) jsem nezvažoval.