Lékárna Lužice

Pýcha a hrdost

Pýcha (též povýšenost, namyšlenost, zpupnost, latinsky Superbia) je vlastnost spočívající v nadhodnocení vlastní osoby. Prakticky všechny etické a náboženské systémy pohlížejí na pýchu negativně. Křesťanství ji jmenuje jako první ze sedmi hlavních hříchů a považuje ji za prapůvod všeho zla. Opakem neřesti pýchy je ctnost pokory.

Hrdost je uznávání relativnosti vlastní osobnosti a zdůrazňování jen některých jejích stránek (na rozdíl od pýchy, která je absolutizací našeho já). Osobní hrdost je vědomí vlastní důstojnosti a vlastní ceny; je to účinný motív konání.
(Wikipedie)

Podle mého mínění je hrdost uvědomění si, uplatnění, rozvíjení a také ochrana nadání či jiných dovedností, které každému z nás (a každému poněkud jinak, osobitě), ve společenském kontextu, daroval Bůh.

Z toho jasně plyne nesmyslnost povyšování se nad druhými (pýchy), protože je to stejné, jako kdyby se nad sebe vyvyšovala jednotlivá kolečka v hodinovém strojku.

Odměnou je pak kladný postoj (energie) společnosti.vůči nám či pocit sebeuspokojení.