Lékárna Lužice

O sedmi Stvořitelových dnech

Když jsem před lety hledal církev, do které bych vstoupil, rozhodl jsem se pro Jednotu Bratrskou. Bylo to hlavně proto, že je to jediná církev s celosvětovou působností, která nese jedno z našich národních jmen /Moravští Bratří, Moravská Církev/. Křest se uskutečnil v rybníce u Znojma a zajímavé bylo kromě samotného aktu to, že jeden z přihlížejících mužů začal mluvit nesrozumitelnou řečí, kterou jeho společnice překládala. Mělo to být svědectví shůry.

Další duchovní milník mi zprostředkoval náš kazatel, který se jednou zmínil o možném vysvětlení neobvyklé délky doby Stvoření. Podle této teorie byl svět stvořen za 7 dní proto, že se měnila rychlost světla. Dlouho mi vrtalo hlavou, jak si to vysvětlit, až po letech mě napadlo matematické řešení pomocí známé Einsteinově rovnici E=m*c2:

  • Při Velkém Třesku /VT/ byla nepochybně energie na vrcholu a hmota zanedbatelně malá. Dosadíme-li za energii 1 a za hmotu třeba jednu tisícinu /nulou nelze dělit/, pak bude čtverec rychlosti světla 1000, odmocněno 31. 622.

    1 = 0.001 * 1000

  • V Černé Díře /ČD/ budou poměry opačné - energie je zde zanedbatelně malá a hmota se rovná 1. Pak i čtverec rychlosti světa podobně jako energie bude zanedbatelně malý - takřka nulový. Pro náš výpočet to dělá 0.031.

    0.001 = 1 * 0.001

Srovnáme-li oba výsledky, pak rychlost světla v okamžiku VT bude 1020 krát větší než v ČD. Pokud dosadíme zlomek o řád nižší, tj. 0.0001, bude rychlost v okamžiku VT již 10000 krát větší a dosadíme-li stotisícinu, vyjde nám rozdíl 100 000 krát větší. Tak bychom mohli pokračovat.

Je-li Einsteinův vzorec v tomto ohledu použitelný, příp. ubývá-li skutečně vesmíru energie /v jednom pořadu konstatoval náš známý popularizátor kosmologie, že jsme ve vesmírné energii tuším na 40% původní hodnoty/, nemůže být rychlost světla stálá veličina, nýbrž veličina proměnná. Pro nás to znamená, že přírodní děje zpočátku pracovaly na výrazně vyšší obrátky. Jeden tehdejší den znamenal miliony, ba možná stamiliony dní dnešních. Pak by už srovnání s Biblí nekulhalo. A nejen s Biblí - podporu možná1) nacházíme i ve živosti růstu lidského zárodku. Za pouhých jedenáct dní z počátečních 50 mikrometrů v 9. dni života dosáhne ve 20. dni délky 1,5 mm /téměř třicetinásobek původní délky/ a ve třicátém se embryo protáhne do délky 4 mm /vzdálenost temeno - pata/, kdy je násobek původní délky dokonce 80. Později dynamika růstu poněkud klesá/. 2) Připustíme-li dále, že vývoj embrya je zkráceným fylogenetickým vývojem člověka, musela být počáteční rychlost životních pochodů na Zemi opravdu úctyhodná. Vztaženo na sedm Stvořitelových dní, byly při dnešních měřítcích hotové raz dva.3) První byl nejkratší a nejdelší poslední, když Bůh po dobré práci odpočíval.

1) Je samozřejmě i "všednější" vysvětlení - vysoký energetický stav mladé Země.
2) Pozůstatkem rychlejšího toku času může být naše vlastní dětství - vzpomeňme si, jak byl den či rok kdysi dlouhý. Je to tím, že jsme za jednotku času "zpracovali" podstatně více impulsů než v dospělosti. Odlišnosti ve vnímání času jsou však známé i mezi populacemi, žijících ve velkých prostorách / prožívají čas pomaleji - menší množství impulsů/ a lidmi např. z velkoměst.
3) Pro ilustraci: Aby se při stanovování doby dlouhodobé životnosti výrobků nemuselo čekat několik let, používají se postupy, které výrobek ve větší míře namáhají a simulují tak proces stárnutí v podstatně kratší době. Výsledek je týž.

27. května 2004