Lékárna Lužice

O skladbě naší stravy

O lidské stravě byla napsána spousta knih. Zastupují rozmanité školy - od vegetariánů až po zaručené recepty na hubnutí. Některé soustavy jsou velmi propracované, zvláště lékařská dietologie, jiné pracují s pojmy jin a jang apod. V běžném životě jsou však zpravidla nepoužitelné - buď se nedají sehnat nebo na ně nestačí naše peněženka. Mohou být i vysloveně nezdravé a skončit zdravotní poruchou. Sám jsem se v záplavě informací přestával orientovat až do doby, než jsem použil "vývojové" hledisko:

Není pochyb, že lidský organismus, stejně jako náš vesmír, je založen v zásadě na příjmu a výdeji energie. Sním housku a pak naštípám hromádku dříví. Tato zákonitost se projevuje již od útlých začátků našeho života - nejdříve přijímáme z matčina těla živiny difusně, pak si vytváříme vaječný žloutek a s ním první střevní zářez, ze kterého se později vyvine trávicí trubice. Po příchodu na svět se tento orgán stále více zdokonaluje až do té míry, že jsme schopni jíst a trávit i vysoce organizovanou živou hmotu ve velkých kusech. Souběžně s trávicí soustavou se rozvíjí soustavy další - především nervová a pohybová. Každá z nich se jeví - vzhledem k trávicí soustavě- jako "nadstavbová" - nervová zabezpečuje především vyhledání potravy, ale i včasné rozpoznání nebezpečí /nebýt sněden/, pohybová umožňuje lov nebo útěk. Jejím základem je nejspíše "prasrdce". V biologickém pravěku sloužilo k nasávání živin z okolí a vypuzením tekutiny umožňovalo pohyb tak, jak to dodnes vidíme třeba u medúz. Ostatně těsná vazba srdce na pohyb je vidět i dnes. Vraťme se však k naší potravě.

Začátek trávicí trubice je ústní dutina. Zde je potravy uchopena, hrubě rozmělněna a prvotně enzymaticky natrávena /ptyalin/. Rozžvýkání potravy obstarávají zuby nebo jim podobné útvary. Jejich podoba se různí - dravčí zuby jsou na povrchu ostré, býložravčí naopak ploché. Proč ta odlišnost? Nepochybně proto, že tvar chrupu je odrazem vnitřního uspořádání organismu, a to se odvíjí od jeho /dlouhodobého/ jídelníčku. Špičaté zuby mají potravou nejen proniknout, ale i ji zadržet, kdežto stoličky ji jenom rozmělní. Z tohoto nijak převratného závěru je k našemu jídelníčku už jenom skok.

Úplný lidský chrup obsahuje 32 zubů - 8 řezáků, 4 špičáky, dalších 8 zubů třenových a 12 stoliček. Udělejme si frekvenční analýzu:

8 řezáků 25 %
4 špičáky 12,50 %
8 třenových zubů 25 %
12 stoliček 37,50 %

Pokud spojíme zuby třenové a špičáky dohromady, vychází nám, že kořenné zeleniny a ovoce by měla být v našem jídelníčku čtvrtina /řezáky/, masa a živočišných bílkovin zhruba jedna třetina /řezáky a zuby třenové/, tedy stejně jako obilovin /stoličky/. Porovnáme-li úhrnné zastoupení rostlinné a živočišné potravy, pak nám vychází 2/3 ku 1/3. Znamená to, že jsme vývojově více vegetariány.

I když jsou ve stravování mnohé pohlavní, věkové, kulturní i individuální odlišnosti, skladba chrupu je důležitým vodítkem. Ukazuje, v jakém poměru mají být jednotlivé potraviny, aby náš organismus mohl výkonně , bez poruch a dlouho pro nás pracovat.

25. března 2004