Lékárna Lužice

O tělesných drahách

Jak víme, v orientální medicíně se pracuje s pojmy jako /pomyslné/ tělesné dráhy, chybění nebo nadbytek energie v tom či onom orgánu a její „ventilace“ pomocí akupunktury, „baňkování“ i jiných technik, k nimž, podle mého soudu, patří i evropská homeopatie. 1) Anatomie však pracuje jen s dráhami exaktně zjištěnými – především cévami a nervy. Jak to tedy s těmi pomyslnými bude?

Vyjdeme-li z faktů, tak je nesporné, že lidské tělo je jakýsi filtr na energii. Energie do těla vstupuje v podobě energeticky bohatých sloučenin, tepelným aj. zářením, z níž část tělo opouští ve formě výměšku, část se do těla zabuduje a významná část se vyzařováním, udržováním homeostázy a tělesnou či duchovní činností vydá. Poslední okolnost je v této úvaze klíčová – pokud je organismus ve vnitřní a vnější rovnováze, děje se výdej energie plynule. Jestliže se však v jejím toku objeví překážka, musí se energie, zákonitě, před překážkou hromadit /a za ní chybět/.
Protože však zpravidla nepozorujeme u nemocného organismu nějaké hromadění tekutin /pokud za ně nepovažujeme překrvení dané tkáně či orgánu/ anebo „nervové“ energie, bude prvotní zábrana někde jinde. Protože s klasickými „hmotnými“ poznatky nevystačíme, musíme připustit, že v těle existuje také jiný, řekněme nehmotný systém. Odtud je již krůček k závěrum čínských mudrců, které, jak z výše uvedeného snad vyplývá, musí být alespoň rámcově správné.

16. listopadu 2005

1) Nedoceněný zůstává vliv duchovní energie /předané nemocnému kupříkladu formou modlitby či kladnými city, zvl. láskou, přátelstvím, osobní podporou/, která pravděpodobně také optimalizuje rozložení a proudění energie v našem těle.