Lékárna Lužice

O mém desateru

Čím déle žiji, tím pevněji jsem přesvědčen, že přikázání, poučení a doporučení Boží mají povahu biblické skály, na které stavíme vlastní domy. Tato představa má však i další rozměr, který není podle mého soudu ani věřícími docela jasně chápán, a to, že dům, který na této skále stavíme, je „něco navíc“. Jinými slovy – každý z nás píše svoji malou životní Bibli, ve které je zaznamenáno, co Bůh schvaluje a co nikoli. Kromě toho je v každém z našich životů stále zřetelnější poselství lásky a, jak se pěkně zpívá v jedné slovenské písni, „aj keď je lásky stále viac, na cene stúpa“.

Z těchto důvodů jsem si před lety vytvořil své desatero, které obsahuje jenom samé kladné příkazy, jakkoli respektuji základní omezení Desatera Božího. Toto je můj Balíček karet, seřazený podle základních deseti číslic:

  1. Jediný Bůh, který vše stvořil. 
  2. Duch svatý, který vše propojuje a naplňuje.
  3. Boží láska, zosobněná v osobě Ježíše Krista.
  4. Víra /např. soulad s Boží vůlí, ale i křížek jako společný znak všech křesťanů/.
  5. Vnitřní čistota /pět panen, co vyčistilo své lampy/.
  6. Boží dílo /za šest dní Bůh zbudoval svět/.
  7. Odpočinek od díla /odpočinek Páně/.
  8. Hospodinova síla.
  9. Skutečný úspěch /ve smyslu Boží lásky/.
  10. Život věčný.

V praktickém životě to pro mě znamená totéž co zmíněný Balíček karet. Kdekoli se setkám s nějakou číslicí, připomene mi také některé z osobních přikázání. Např. u známého čísla 13 mi vychází Jediný Bůh a Jeho láska, což významově přesně odpovídá poslání Ježíše Krista s dvanácti apoštoly.

Takto prohlubuji, podobně jako T. Taxis Tailor, svůj vztah s Bohem. Výhodou je, že čísla jsou všudypřítomná a tak mám svůj Balíček stále na očích.

17. ledna 2008