Lékárna Lužice

O Římanech, Italech a latině

Během svého života jsem postupně zachytil několik zpráv, že jsou mezi námi lidé, kteří si myslí, že ke slovanským kmenům patřili i Římané. Posledním takovým útržkem byl pořad v rozhlasu, kde tuto zajímavou myšlenku spojovali s Jánem Kollárem, známým autorem Slávy dcery. Omlouvali tento postoj jeho romantismem, nadšením pro slovanskou vzájemnost. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jiného autora, který ke Slovanům čítal zase Benátčany. Jejich jméno odvozuje od Venedů, jednoho z původních jmen našich předků, kteří pravděpodobně Slovanům a Antům tvořili biologické a kulturní podloží.1) Ať je to pravda nebo ne, jisté je, že v řadě případů je podobnost latinských slov s českými /slovanskými/ až zarážející. Abych si ověřil, že se nejedná o slova přejatá vlivem církevní či školské latiny /kulturní import/, zkoumal jsem, do jaké míry se jedná o společný slovní základ, a to za pomoci etymologického slovníku2). Některá latinská slova, u kterých se základ a tvar shodoval s českými výrazy, jsem zapsal do níže uvedené tabulky4). Když si seznam prostudujeme, tak zjistíme, že žádný z neslovanských jazyků nemá k našim tak blízko jako právě latina. Podobnost vystupuje zvláště u slov praktických; abstraktní se odděleným vývojem slovanské slovní zásobě vzdálila. U některých vnější podoba sice zůstala, ale došlo k posunu významu /crassus – tučný, tj. krásný, mající blahobyt oproti hubenému, tedy žebrákovi; bella – krásná, protože bílá, „z lepší rodiny“, není tedy opálená jako na poli pracující venkovan /. U některých slov podoba více vynikne, dosadíme-li původní písmeno nebo tvar z jiného slovanského jazyka /rusky: agnus – jagňonok - jehně, sol – solnce - slunce/. Na druhé straně jiná praktická slova /caput – hlava, manus – ruka, corpus – tělo/ podobná nejsou, což znamená, že k oddělení muselo dojít nedlouho před začátkem slovanské etnogeneze, za jejíž vrchol se obecně považuje rok 400 našeho letopočtu.3) Není vyloučeno, že Římany vypudily z naší společné pravlasti k ústí Tibery /srovnej s poznámkou č.1!/ nehostinné sociální či klimatické podmínky /např. ruka, noha jsou původně vulgární výrazy, podobně jako je dnes pazour či hnáta - předslovanská nebo raně slovanská společnost zřejmě tehdy procházela složitým vývojem/.

Nu a pokud jde o mé stanovisko, přiznám se, že i já považuji, podobně jako básník Ján Kollár, nejen někdejší Římany, ale i dnešní Italy za sice trochu odlišné, ale přece jen v mnoha ohledech nám tolik blízké - člověku se chce říci - Slovany.

25. března 2008

1) Jméno Vened je snad odvozeno od slova voda – Venedi jsou tedy „vodáci“. Zakládali svá sídliště u ústí řek a u mořského pobřeží. Jedno z takových míst měla být i Venetia – Benátky. Totéž činili i prvotní Slované, když osídlovali naši zemi – přednostně se usazovali u vodních toků.

2) Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Academia, Praha 1971.

3) To, že se některá praktická slova odlišují ve slovním základu, může být zapříčiněno mnoha vlivy – např. pro popsání určité skutečnosti se použije slovní základ jiný /pracovat – makat/ a to až do té míry, že se původní slovo ztratí. Ostatně vidíme i množství odlišností mezi slovanskými jazyky, které byly až do 8. či dokonce 10.století v podstatě jednotné.

4) Tabulka:
nox noc   pes  /noha/ pěšky   inter vnitřní
video vidím   satis /dosti/ sytý   sol slunce
vesper večer   agnus jehně   me dolet bolí mě
sedeo sedím   bella /krásná/ bílá   fumus dým
somnus sen   sectum sečný   tumor dýměj /otok/
clavis klíč   structura stroj   vivus živý
ne ne   inclino nakláním   capio /beru/ chopit
novus nový   declino odkláním   os kost
ostium ústí   hiems zima   do dám
dies den   stringo trhám      
dormio dřímám, spím   traho táhnu   sum jsem
plenus plný   vollo, velle velet, vůle, volit   es, est jsi, je
prae před   vidua vdova   sumus jsme
pastor pastevec   verus /pravý/ víra, věrný   estis jste
post po   vitulus  tele /ztráta počát.slabiky/   sunt jsou, „jsúť“
libet libý   porcus prase   tibi tobě
saliva slina   vescor veselý   mea moje
nasus nos   oculus oko   vos vás
musca moucha, mucha   spuma pěna   misce míchej
semen semeno   unus jedna      
mus myš   crassus /tučný/  krása /znak blahobytu/   duo dvě
minus menší   dens /zub/ dáseň   tres tři
mensis měsíc   domus dům   quattuor čtyři
mel med   tangere /do/týkat   sex šest
mater matka   donum/dar/ daň   septem sedm
frater bratr   medium mez, mezi   octo osm
macero máčím   de /o, z/ do   novem devět
con k, ku   munus odměna   decem deset
avena oves   pars /část/ pršet, prach   –us
/koncovka/
-oš