O Římanech, Italech a latině
Během svého života jsem postupně zachytil několik zpráv, že jsou mezi námi lidé, kteří si myslí, že ke slovanským kmenům patřili i Římané. Posledním takovým útržkem byl pořad v rozhlasu, kde tuto zajímavou myšlenku spojovali s Jánem Kollárem, známým autorem Slávy dcery. Omlouvali tento postoj jeho romantismem, nadšením pro slovanskou vzájemnost. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jiného autora, který ke Slovanům čítal zase Benátčany. Jejich jméno odvozuje od Venedů, jednoho z původních jmen našich předků, kteří pravděpodobně Slovanům a Antům tvořili biologické a kulturní podloží.1) Ať je to pravda nebo ne, jisté je, že v řadě případů je podobnost latinských slov s českými /slovanskými/ až zarážející. Abych si ověřil, že se nejedná o slova přejatá vlivem církevní či školské latiny /kulturní import/, zkoumal jsem, do jaké míry se jedná o společný slovní základ, a to za pomoci etymologického slovníku2). Některá latinská slova, u kterých se základ a tvar shodoval s českými výrazy, jsem zapsal do níže uvedené tabulky4). Když si seznam prostudujeme, tak zjistíme, že žádný z neslovanských jazyků nemá k našim tak blízko jako právě latina. Podobnost vystupuje zvláště u slov praktických; abstraktní se odděleným vývojem slovanské slovní zásobě vzdálila. U některých vnější podoba sice zůstala, ale došlo k posunu významu /crassus – tučný, tj. krásný, mající blahobyt oproti hubenému, tedy žebrákovi; bella – krásná, protože bílá, „z lepší rodiny“, není tedy opálená jako na poli pracující venkovan /. U některých slov podoba více vynikne, dosadíme-li původní písmeno nebo tvar z jiného slovanského jazyka /rusky: agnus – jagňonok - jehně, sol – solnce - slunce/. Na druhé straně jiná praktická slova /caput – hlava, manus – ruka, corpus – tělo/ podobná nejsou, což znamená, že k oddělení muselo dojít nedlouho před začátkem slovanské etnogeneze, za jejíž vrchol se obecně považuje rok 400 našeho letopočtu.3) Není vyloučeno, že Římany vypudily z naší společné pravlasti k ústí Tibery /srovnej s poznámkou č.1!/ nehostinné sociální či klimatické podmínky /např. ruka, noha jsou původně vulgární výrazy, podobně jako je dnes pazour či hnáta - předslovanská nebo raně slovanská společnost zřejmě tehdy procházela složitým vývojem/.
Nu a pokud jde o mé stanovisko, přiznám se, že i já považuji, podobně jako básník Ján Kollár, nejen někdejší Římany, ale i dnešní Italy za sice trochu odlišné, ale přece jen v mnoha ohledech nám tolik blízké - člověku se chce říci - Slovany.
25. března 2008
1) Jméno Vened je snad odvozeno od slova voda – Venedi jsou tedy „vodáci“. Zakládali svá sídliště u ústí řek a u mořského pobřeží. Jedno z takových míst měla být i Venetia – Benátky. Totéž činili i prvotní Slované, když osídlovali naši zemi – přednostně se usazovali u vodních toků.
2) Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Academia, Praha 1971.
3) To, že se některá praktická slova odlišují ve slovním základu, může být zapříčiněno mnoha vlivy – např. pro popsání určité skutečnosti se použije slovní základ jiný /pracovat – makat/ a to až do té míry, že se původní slovo ztratí. Ostatně vidíme i množství odlišností mezi slovanskými jazyky, které byly až do 8. či dokonce 10.století v podstatě jednotné.
4) Tabulka:
| nox | noc | pes /noha/ | pěšky | inter | vnitřní | ||
| video | vidím | satis /dosti/ | sytý | sol | slunce | ||
| vesper | večer | agnus | jehně | me dolet | bolí mě | ||
| sedeo | sedím | bella /krásná/ | bílá | fumus | dým | ||
| somnus | sen | sectum | sečný | tumor | dýměj /otok/ | ||
| clavis | klíč | structura | stroj | vivus | živý | ||
| ne | ne | inclino | nakláním | capio /beru/ | chopit | ||
| novus | nový | declino | odkláním | os | kost | ||
| ostium | ústí | hiems | zima | do | dám | ||
| dies | den | stringo | trhám | ||||
| dormio | dřímám, spím | traho | táhnu | sum | jsem | ||
| plenus | plný | vollo, velle | velet, vůle, volit | es, est | jsi, je | ||
| prae | před | vidua | vdova | sumus | jsme | ||
| pastor | pastevec | verus /pravý/ | víra, věrný | estis | jste | ||
| post | po | vitulus | tele /ztráta počát.slabiky/ | sunt | jsou, „jsúť“ | ||
| libet | libý | porcus | prase | tibi | tobě | ||
| saliva | slina | vescor | veselý | mea | moje | ||
| nasus | nos | oculus | oko | vos | vás | ||
| musca | moucha, mucha | spuma | pěna | misce | míchej | ||
| semen | semeno | unus | jedna | ||||
| mus | myš | crassus /tučný/ | krása /znak blahobytu/ | duo | dvě | ||
| minus | menší | dens /zub/ | dáseň | tres | tři | ||
| mensis | měsíc | domus | dům | quattuor | čtyři | ||
| mel | med | tangere | /do/týkat | sex | šest | ||
| mater | matka | donum/dar/ | daň | septem | sedm | ||
| frater | bratr | medium | mez, mezi | octo | osm | ||
| macero | máčím | de /o, z/ | do | novem | devět | ||
| con | k, ku | munus | odměna | decem | deset | ||
| avena | oves | pars /část/ | pršet, prach | –us /koncovka/ |
-oš |