Krátký projev Lubomír Jaroš - odpověď Mistru Černíkovi 21.6.2010
Vážený Mistře,
děkuji za úvodní slovo, přečtu ho jako první příspěvek. K obsahu nemám osobně připomínek, je to v podstatě tak, jak jste napsal. Jen s tou formou podpory si nejsem jistý - stát i dnes podporuje vynikající umělecká tělesa, umělecké školy, významné kulturní akce či opravuje památky. Otázkou je, jaké další umělecké aktivity /a v jaké míře/ by měl ještě podporovat, a to tak, aby vynaložené prostředky byly využity účelně. Proto se domnívám, že by se s "řízením" uměleckých aktivit našich lidí mělo začínat na úrovni obcí či základních a středních škol a pak stoupat výše - na krajskou a dále celostátní úroveň. Jako garant "jakosti" by tu pak měly vystupovat umělecké svazy prostřednictvím svých členů. Týká se to hlavně literatury, protože divadelní a hudební tvorba už takto organizována je /Jiráskův Hronov, Strážnice atp./. Stát by pak mohl přispět na organizační činnost těchto svazů - a nemusely by to být velké částky. Protože umění je především potřeba sdělit něco bytostně svého ostatním - i sobě samému - a ne podnikatelský záměr. Peníze tu slouží jako benzín do auta, které má dojet k duchovnímu cíli, jimž je obecně vzato prohloubení humanizace člověka.
Jenom pěkné dny Vám přeje
Lubomír Jaroš.